Test Stevens Sonora XO

Model Sonora je výkladní skříní technologií německé značky Stevens, podobně jako silniční typ Comet.

My jsme otestovali novou generaci prestižního XC hardtailu v nejvyšší specifikaci s dodatkem XO a cenovkou 86 390 korun. Hmotnost 10,2 kilogramu napovídá, že zde sice půjde hlavně o rychlost, konstruktéři však odvedli skvělou práci nejen naladěním rámu, ale i volbou osazení. To sestává z vidlice Fox 32 Float Step Cast, vážící pouhých 1350 gramů, a kombinace „dvanáctkové“ sady Sram XO Eagle s brzdami Shimano Deore XT. Od každého výrobce to nejvhodnější, nicméně variant osazení je celá řada, včetně Deore XT Di2 s elektronickým řazením a dvojpřevodníkem.

Zatímco nejmenší velikost 16“ je nabízena s koly průměru 27,5“, všechny další velikosti rámu jsou na devětadvacítkách, což je také případ kola na fotografiích. Zaměříme-li pozornost na konstrukci, na první pohled vyzařuje minimalismus typický pro současný závodní segment. V této lepší společnosti se jakákoli

nadváha neodpouští.

Středně dlouhý přední trojúhelník a maximálně zkrácená zadní stavba – tak vypadá recept, má-li být bike nejen rychlý, ale současně nadstandardně obratný. Takové jsou ostatně trendy poslední doby a Stevens se rozhodl je vyslyšet. V symbióze s tuhostí rám nabídne nadstandardní porci jízdního komfortu pramenící nejen z výborné vidlice a obutí, ale především ze schopnosti rámu pohltit velkou část rázů od terénu. Přesně tak by měl být „karbon“ naladěn, i v čistě závodním segmentu.

Pro tuhost rámu je již od pohledu uděláno mnohé – spodní trubka s oválným profilem se směrem dolů extrémně rozšiřuje, kdy bezprostředně u středového pouzdra disponuje výrazně sníženým obdélníkovým průřezem, plynule „obtékajícím“ sedlovou trubku a přecházejícím do nadprůměrně vysokého profilu řetězových vzpěr. A to prakticky po celé jejich délce skoro neměnného. Důležitým prvkem je zde také asymetrické provedení řetězových vzpěr, kdy levá je výrazně „macatější“ než pravá. Vysvětlení je jednoduché, zatímco u té levé máme skoro neomezený prostor pro tvarování a dimenzování, na pravé straně jsme vertikálně omezeni převodníkem, má-li se zachovat optimální řetězová linka. V kombinaci s pevnými osami a lehce kónickým čtvercovým napojením sedlové trubky se jedná o zcela zásadní rámový uzel mající vliv na torzní tuhost.

Zbylé konstrukční prvky už jsou ale laděny s požadavkem co největšího stupně jízdního pohodlí, což platí jak o zploštělé horní trubce, tak především o útlé sedlovce průměru 27,2 mm, a nakonec o zcela klíčových sedlových vzpěrách. Toto je zaručený recept na úspěšné dosažení skoro až protichůdných požadavků na kombinaci tuhosti a komfortu – sedlové vzpěry nejenže postrádají jakoukoli monostay konstrukci, ale navíc jsou silně zploštělé, snad bychom se nebáli označení titěrné. Upadnout vzpěrou přímo na kámen bychom asi nechtěli, ale z hlediska schopnosti zadní stavby pohlcovat otřesy je toto provedení vzpěr bezmála zázračné. Vlastně se jedná o lehce vyosené „planžety“, které chtě nechtě musí pracovat ve prospěch jezdce, a vše by ještě podpořila instalace karbonové sedlovky namísto duralové

Radost nejen z rychlostiJak už se dá vytušit z geometrie, nová Sonora je sice závodní, ale ne nekompromisně. Krátká zadní stavba, ideálně vysoko umístěná řídítka, sedlovka s přímým zámkem – ačkoli jde v prvé řadě o chrta schopného bojovat o stupně nejvyšší, paralelně nabídne dnes tolik žádaný „fun factor“, kdy se na točitých pěšinách přistihneme, že se usmíváme s téměř bezduchým výrazem. Je zkrátka strojem, s nímž se jeden den postavíme na start závodu s medailovými ambicemi, abychom si jej den následující užili do sytosti na rychlém singletracku. Ne zbytečně natažený posed je zde zkombinován s velmi příjemně tvarovanými řídítky Scorpo, jejichž nemalé zahnutí k jezdci nejenže zmíněný posed ještě trochu zkracuje, ale především klade naše ruce do ideálně ergonomické pozice, podpořené luxusními anatomickými gripy Ergon. Právě řídítka jsou, možná trochu nečekaně, klíčovým prvkem, který má logicky co říci také k ovladatelnosti. Posed je sice spíše výkonnostní nežli čistě závodní, rozhodně však není nekompromisní. Právě slovo kompromis, v jeho nejlepším možném významu, nám u zcela přepracované Sonory dává větší smysl než kde jinde. Konstruktéři naladili bezmála ideální kompromis mezi pohodlím a tuhostí, stejně tak zdařilý kompromis mezi touhou po rychlosti a ovladatelností. Zatímco jindy vnímáme slovo kompromis skoro až hanlivě, tady jde o pravý opak. Naladění mezi závodním cross-country, maratonem a hobby ježděním může být stěží ještě vydařenější!

I když se výrobci často snaží o skloubení vícero kategorií dohromady, jen málokdy je výsledek tak přesvědčivý. Od Sonory jsme nečekali takovou míru ovladatelnosti, schopnosti jít bez odmlouvání na zadní, do bunny-hopu, odskakování terénních hran nebo kličkování točitým sigletrackem. Na začátku testu, po letmém potěžkání kola, jsme předpokládali suverenitu v závodním XC a maratonu, vše ostatní je však luxusním bonusem. Takovým, který jezdec může využít, ale nemusí. Dokud totiž nebudeme tahat za řídítka a popouštět uzdu ovladatelnosti v klopených zatáčkách, máme pod sebou „jen a pouze“ superrychlého a současně nadmíru pohodlného chrta. Stačí ho ale trochu pobídnout a dějí se věci, které byly ještě do nedávna pro většinu závodních devětadvacítek maximálně tak zbožným přáním nežli realitou.

Sonora nás dostala kombinací všeho, co v sobě dokáže skloubit. Lákala, abychom postupně přetočili představec a všechny podložky přesunuli nad něj, současně i po této úpravě zůstala čitelná živost a perfektní ovladatelnost. Ani nastavení maximálně na výkon neokleštilo zábavnost a chuť prát se s techničtějším terénem. Ve sjezdech byl hardtail naprosto fantastický a opět jsme zde maximálně ocenili perfektně tvarovaná řídítka, jejich výšku i šířku. Jediné, na co bylo třeba si zvyknout, byla počáteční, spíše pocitová, lehká roztěkanost v prudkých výjezdech. Tedy při hodně pomalé jízdě. V takových okamžicích je dobré být ke kolu nekompromisní, pevně sevřít řídítka a držet přímý směr. Po chvíli zjistíme, že je Sonora i v těchto okamžicích poměrně krotká a velká kola se skvělým obutím dokáží vše vykompenzovat svou nezdolnou adhezí.

Dle našich představ

K vidlici Fox s odlehčenou konstrukcí Step Cast není co dodat, od prvních metrů chodila naprosto luxusně, nabídla perfektní citlivost již zkraje chodu a především praktické využití skoro celého stovkového zdvihu. Stejně tak kola DT Swiss jsou osvědčenou klasikou s příznivou obvodovou hmotností a naši chválu si tradičně odnáší pláště Schwalbe Rocket Ron šířky 2,25“. Byť byl testovaný bike vybaven řazením Sram Eagle, tedy převody 1x12, disponuje rám úchytem pro přesmykač, což rozhodně chválíme. Kazeta 10-50 má sice luxusní rozsah, ale jednopřevodník se čtyřiatřiceti zuby bychom osobně vyměnili za šestatřicítku, což je ovšem jediná připomínka, kterou máme.

Jinak je kombinace řazení Sram a brzd Deore XT výborným řešením. Zatímco Eagle nabídne klíčový nejmenší pastorek s deseti zuby, Shimano pak naprosto luxusně a především spolehlivě fungující brzdy, na které (z vlastní zkušenosti) prakticky není nutné sáhnout po celou dobu životnosti destiček. Pokud už někdo vyžaduje „jednopacku“, zdá se zvolená kombinace ideální. Když náhodou následně zjistíme, že bychom uvítali dva převodníky, rám je na takovou úpravu připraven.

Tolik tedy k modelu Sonora, jedné z nejdůležitějších novinek Stevens 2018.

 Fotogalerie kola ZDE

Vybavení kola

Rám: Carbon SL HMF

Vidlice: Fox 32 Float SC Perf., 100 mm

Kliky: Sram XO1 Eagle B Carbon, 34 z.

Brzdy: Shimano Deore XT, 180/ 160 mm

Řazení: Sram XO1 Eagle 1x12

Přehazovačka: Sram XO1 Eagle

Kazeta: Sram XG1275 Eagle 10-50 (12)

Kola: DT Swiss M1900 Spline 29“

Pláště: Schwalbe Rocket Ron 2,25“

Řídítka: Oxygen Scorpo

Představec: Oxygen Scorpo

Sedlovka: Oxygen Scorpo MTB

Sedlo: Oxygen Roccia

Hmotnost: 10,2 kg (vel. 20“)

Cena: 86 390 Kč

 www.cykl.cz

«